Představujeme další z našich kandidátek do zastupitelstva

Proč ses rozhodla kandidovat, Lucie?

„Kandidovala jsem již v minulých volbách na posledním místě. Do zastupitelstva jsem tehdy zvolena nebyla, ale byla jsem vyzvána ke spolupráci v kontrolní komisi Zastupitelstva. Bezplatnými právními radami jsem také pomáhala současnému vedení obce, účastnila jsem se několika jednání. Například k otázce průjezdnosti ulice Hlavní, odstranění zákazu vjezdu v části od obecního úřadu směrem do Davle, a také vyjednávání s Lidlem. 

 

Co považuješ za největší problém současných Měchenic?

„Myslím, že obec, která je součástí vyššího samosprávního celku a je začleněna do Středočeského kraje, nevyužívá všech možností spolupráce s krajem. Určitě bych se soustředila především na tuto stránku. Navazovat kontakty a mít včas ty správné informace o všech možnostech!“ 

 

Které věci podle Tebe trápí ostatní obyvatele obce?

„Ačkoliv s tím naše volby nesouvisí, obyvatele bude trápit současná situace a všechny životní náklady. Když jsem šla v lednu zaplatit poplatek za popelnici, nevěřila jsem svým uším. Poplatek za svoz mé popelnice byl pětkrát vyšší než v okolních obcích, dokonce i v Praze. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Nakonec jsem si zajistila vlastní svoz za třetinovou cenu. Obec by měla dbát na to, aby poplatky byly co nejnižší, protože například cenu elektrické energie ovlivnit nemůžeme. Proto alespoň to, co je v našich silách, bychom měli zajistit co nejlevněji.“ 

 

Jak (případně v jakém rozsahu) jsi ochotna přiložit ruku ke společnému dílu?

„Minimálně jako doposud! Vždy jsem si udělala čas na konzultaci s panem starostou, na požádání jsem přečetla smlouvu či řekla svůj názor na věc. Bydlím sice v Měchenicích „teprve“ od roku 2017, ale zapojila jsem se okamžitě. A jsem připravena pomáhat dál, ostatně tak nás na Právnické fakultě vždycky vychovávali. Navíc jsem přesvědčená, že pracovat ve prospěch obce, kde žiji, je přece normální.“

 

Tvůj vzkaz všem spoluobčanům před podzimními volbami ...

„Musíme vytěžit maximum z toho, co máme. A snažit se získat co největší podporu z kraje, od státní správy. Zkrátka – nebýt na všechno sami.“